Proč (a jak) psychosomatika funguje?
O knizeO autorechRecenzeKoupitKontaktKřest

Kniha autorek Jarmily Klímové a Michaely Fialové vznikla na základě jejich mnohaletých zkušeností o účinnosti psychosomatického přístupu v terapii mnoha nemocí a při upevňování zdraví. V úvodu autorky vysvětlují, že přečetly „stohy knih“, což je z rozsahu a šíře témat zjevné. Je třeba ocenit, že se jedná o ojedinělé zpracování problematiky psychoterapie pro širokou veřejnost od českých autorek. V knize se pokusily vytvořit teoretické základy psychosomatiky, které doplňuje řada příběhů a kasuistik z praxe. Nabízejí také svojí originální definici psychosomatiky a čtenáře provázejí historickým vývojem psychosomatického konceptu léčení, který vychází z propojení všech složek tradičního pentagramu. Zdůrazňují to, že psychosomaticky léčit znamená nahlížet na celistvost léčené bytosti, individuální jedinečnost a důležitost aktivního přístupu každého člověka.

Z mého pohledu je třeba ocenit, že hned v úvodu vymezují moderní pojetí spirituality a zdůrazňují, že jejich psychosomatika poskytuje základ celostní (holistické) medicíny.

Autorky zvolily styl srozumitelný pro laického čtenáře, který má blíže k populárně-naučné literatuře než k odborným vědeckým pojednáním. Zcela srozumitelně a poutavě tak hned v úvodu vysvětlují principy hermetismu a princip makrokosmu a mikrokosmu. Nebojí se používat zcela nové pojmy, jakým je například „moderní magie“ (kterou si většina lidí neuvědomuje, která však prostupuje každodenní život a odehrává se v našich myslích). Nenásilně a logicky se tak autorky dostávají k vysvětlení pojmu „inteligence okolo nás“. Vedou čtenáře zcela nenásilně a logicky k uvědomění si hermetických principů sebeopakování makrokosmu v lidském těle na příkladu akupunkturní mapy ušního boltce, dlaní a chodidel, apod.

Důležitou podkapitolou Úvodu do psychosomatického myšlení je pojednání o zdraví jako neustále se proměňujícím procesu, který se však nikdy v průběhu lidského života neztotožní s představou ideálního zdraví.  Důležitá je i jejich definice psychosomatického léčení. Upozorňují, že ozdravný proces je zkušeností, prožitkem, poznáním a vývojem současně. V závěru 1. kapitoly tak zmiňují klíčovou informaci pro čtenáře a klienty. Totiž to, že významná je změna paradigmatu současné medicíny. Autorky m. j. uvádějí: Musíme se vzdát lineárního vnímání příčin a následku, kdy A ovlivní B a tím to končí. Vyzývají ke změně myšlení a postojů účastníků systému – terapeuta i klienta.

Pokud čtenář očekává, že ve 2. kapitole Biologické aspekty bude muset absolvovat četbu rozsáhlé anatomie lidského těla, kterou absolvují studenti lékařských fakult, pak bude překvapen. Autorky přibližují základy anatomické struktury lidského těla poutavým a netradičním způsobem. Poukazují na problémy a vztahy, které se v tradičních učebnicích vůbec nezvažují, avšak které nelze pochopit bez akceptování inteligence mnohonásobně převyšující kapacitu lidského mozku.

Autorky se omlouvají filosofovi Descartovi, že neakceptují jeho postulát lidského těla jako stroje. Na omluvu Descarta budiž řečeno, že tento myslitel, který naučil vědce a lékaře uvažovat materialisticky, byl přesvědčen, že jako stroje fungují těla zvířat, zatímco u člověka jsou funkce těla řízeny duší. Skoro bychom mohli být v pokušení považovat Descarta za zakladatele psychosomatiky. Teprve francouzský lékař a filosof Julien Offray de La Mettrie ve svém díle Man: A machine. (London 1748) tento Descartův názor kritizoval a rozpracoval koncepci lidského těla jako stroje. V roce 1847 vydala skupina evropských vědců Materialistický Manifest, ve kterém vědci prohlašovali, že všechny životní procesy mohou být popsány v termínech fyziky a chemie a žádné jiné síly, než čistě fyzikálně-chemické v živých organismech nepůsobí. Vědci a lékaři v Evropě a Anglii pohlíželi na srdce jako svalovou pumpu k čerpání krve, krevní oběh fungoval jako hydraulický systém se záklopněmi, stavidly a přehradami, plíce fungovaly jako měchy, končetiny jako kladky a páky. Tento mechanicko-materialistický názor se ve vědách o životě udržel až do současné doby. Zastaralé pojmy z mechaniky jsme pouze nahradili novými technologickými pojmy, takže studujeme programy, kódy a systémy, neuronové sítě a změny elektrických potenciálů.

Ostatně, jeden z největších filosofů vědy 20. století, Sir Karl Raimund Popper ve své diskusi o doktríně, kterou postuloval de La Mettrie napsal: „... Konverze mnoha lékařů k doktríně, že člověk je stroj, má možná nyní více zastánců mezi lékaři, filosofy a biology než dříve: specielně v podobě thesí, že člověk je počítač."  (Popper, K.: Of Clouds and Clocks, Objective Knowledge, revised, 1978, p. 224).

Z rozsáhlého díla obou autorek je zjevné, že současná medicína na základě svého paradigmatu neakceptuje jevy, které přesahují hranice hmotného těla do oblasti spirituality. Považovaly proto za nutné a potřebné věnovat 5. část vysvětlení pojmů jako je hologram, fraktály, zabývají se entropií a entalpií, morfickými rezonancemi z úhlu pohledu kvantové fyziky. Čtenáře seznamují s názory významných vědeckých osobností, jakými byli tvůrci holografického paradigmatu americký neurofyziolog Karl Pribram a britský profesor kvantové fyziky David Bohm.  Proto je velmi důležitá i 6. část o energetických principech, na základě kterých funguje lidské tělo, vysvětlují čakry a meridiány. Na základě těchto principů je potom logický přístup psychosomatiky k imunitě a autoimunitě, dědičným onemocněním, chronickým a metabolickým onemocněním. Za mimořádně důležitou a zdařilou potom považuji i část věnovanou smrti a zrození, novým přístupům k principům smrtelnosti a nesmrtelnosti lidské bytosti.

Žijeme obklopeni světem, jehož fungování je mnohem záhadnější, než si je naše moderní materialisticko-technologická civilizace schopna připustit ve své pýše na to, že moderní věda již  všechno zná. Jevy, které přesahují současné materialistické paradigma, moderní medicína stále a vytrvale odmítá. I proto je třeba ocenit odvahu autorek, jejich vzdělání a dlouholeté zkušenosti, které prokazují, že psychosomatika je specializací lékařské vědy budoucnosti. Jejich knížka by se měla stát povinnou četbou pro každého absolventa medicíny, základní literaturou pro studenta celostní medicíny, ale i velmi užitečnou četbou pro každého laika, který chce přijmout zodpovědnost za svoje zdraví.

Je to průlomové a odvážné dílo.

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc, profesorka fyziologie a badatelka v oboru lékařské biochemie


Vydavatel:
Progressive consulting, v.o.s.
Křivenická 423/36
181 00 Praha 8 - Čimice
OR MS Praze, A.49190
IČ: 27108848
DIČ: CZ27108848
Prodejní místa vydavatele:
AKTIP
Perucká 587/23
120 00 Praha 2 - Vinohrady
+420 737 161 885
kniha@aktip.cz
www.aktip.cz
Prodejní místa vydavatele:
Tabák Peleška
Lázeňská 58/1
Děčín
Foto na akci:
Matěj Třasák,
Edita Horová